Nevinný

Nevinný

Autor: Ian McEwan Vydavatelství: Odeon Rok vydání: 2010 Počet stran: 272

Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že řada čtenářů má s dílem Iana McEwana větší nebo menší problém. Ostatně přezdívku „Děsivý Ian“ si na počátku svojí spisovatelské kariéry nevysloužil pro nic za nic.

 

V knize Betonová zahrada obcuje bratr se sestrou, v případě románu Nevinný zase dochází k rozřezávání mrtvoly na kusy. Je však třeba dodat, že se nejedná o brutalitu za každou cenu. V ději mají svůj význam a opodstatnění. Morbidní výjevy nejsou to hlavní, o co v knihách Iana McEwana jde.

Deset let po skončení druhé světové války přijíždí do Berlína mladý zaměstnanec
britských pošt Leonard Marnham. V životě toho dosud mnoho neprožil, o zkušenostech se ženami ani nemluvě. Jeho úkol je ovšem ryze pracovní.

Ian McEwan

Má spolupracovat na přísně tajném projektu, který rozjela CIA spolu s britskou tajnou službou MI6. Jedná se o kopání podzemního tunelu, pomocí kterého se budou odposlouchávat telefonní hovory mezi východním Berlínem a Moskvou.

 Tento pracovní pobyt je Leonardova vůbec první cesta z domu, ve kterém dosud s rodiči žil. Při nočním tahu městem s kolegy se Leonard seznámí s Marií, starší a daleko zkušenější německou ženou.

Román Nevinný lze vnímat  ze dvou pohledů. Tím první je milostný příběh nezkušeného Leonarda a životem ostřílené Marie. Je to právě ona, kdo mladíčka zasvěcuje do tajů lásky a díky komu získává pocit opravdové dospělosti.

 Jako druhý pohled pak lze chápat špionážní příběh odehrávající se na pozadí skutečných událostí. Není bez zajímavosti zmínit, že tajná akce Gold se v roce 1955 v Berlíně skutečně odehrála. Ani jednu z uvedených rovin nelze označit za důležitější více či méně. Ostatně obě se navzájem prolínají a mají na sebe přímý vliv.

    „Šel rychle a snažil se na holých prknech podlahy opatrně a tiše našlapovat. Vypínač byl na zdi hned vedle skříně. Nebylo možné nepocítit lidskou přítomnost, neuvědomit si její silové pole na bříškách prstů a na temeni hlavy. Chystali se sami sebe prozradit, dát na vědomí, že o cizím člověku vědí. Přejel kotníky prstů po naleštěném povrchu skříně a chňapl po vypínači. Marii měl za zády, cítil její dlaň, jak se mu jí opírá v kříži. Výbuch světla představoval určitě mnohem větší sílu než pouhých šedesát wattů. Přihmouřil proti jasu oči. Ruce měl zdvižené a připravené k obraně. Dveře skříně by se měly už už rozletět. Teď.“

Neméně významnou úlohu v příběhu hraje poválečný Berlín. Město zničené největším válečným konfliktem všech dob staví sugestivní kulisy celého příběhu. Ačkoliv od konce
války uteklo již několik let a zdálo by se, že je všem útrapám konec, není tomu tak.

Do ulic se vkradlo napětí a obavy způsobené novým rozdělením světa a
nebezpečí dalšího válečného konfliktu. Ostatně kontrast mezi západní částí a
tou, spravovanou sovětskými vojsky, tady také hraje svoji roli.

Pokud bychom to chtěli bagatelizovat, pak Nevinný je typický román svého autora. A to i přesto, že styl psaní ve srovnání s předchozími díly je poněkud odlišný. V knize je zastoupena tragikomika, náhoda, stejně jako nečekané rozuzlení v samotném finále.

Pro někoho však bohužel budou naturální momenty nepřekonatelné překážky, takže o Nevinného zůstane ochuzen. A bude to škoda.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*