Žena v kleci

Žena v kleci

Autor: Jussi Adler – Olsen Vydavatelství: Host  Rok vydání: 2011 Počet stran: 405

S oblibou říkám, že s literaturou to je podobné jako s hudbou. Vytvořit skvělý debut umí leckdo. Ovšem přijít s druhou knihou nebo deskou, která potvrdí kvality prvotiny, je podstatně těžší. Jaká je druhá a vůbec další knihy Jussiho Adlera – Olsena, zatím nevím. S jistotou však můžu říct, že jeho prvotina Žena v kleci stojí za pozornost.

 Carl Mørck je klasický model „divného detektiva.“ Moc přátel nemá a ani je nehledá. Vztahy s kolegy v práci taky nejsou zrovna ideální. O vztazích s nadřízenými to platí možná dvojnásob. Kdyby se nejednalo o prvotřídního kriminalistu, kdoví kde by skončil.  Kromě manželky, která od něj odešla, nevlastního syna a bláznivého spolubydlícího, vlastně nemá nikoho.
Jussi Adler-Olsen

    „Opatrně zaklepal na dveře Jesperova pokoje, ale nikdo mu samozřejmě neodpověděl. Jako obyčejně není doma, pomyslel si, neboť si vzpomněl na sto dvanáct decibelů, které jinak bombardují dveře zevnitř. Ovšem tentokrát se zmýli, jak se ukázalo, když dveře otevřel.“

Policejní vedení se rozhodne nadbytečného komisaře zbavit a usadí ho do křesla nově vzniknuvšího oddělení Q. Aby Mørck šel šéfům doslova z očí, zřídí mu kancelář ve sklepě. Jeho pracovní náplní je  znovu otevírat odložené a nevyřešené případy.

K ruce dostane svérázného pomocníka ze Sýrie – Hafeze el-Assada. Prvním případem, který oddělení Q začne řešit, je zmizení političky Merete Lyngaardové. Členka předsednického klubu demokratické strany se ztratila před pěti lety. Nikdy se netěšila valné popularitě, a proto kromě postiženého bratra, nikomu dvakrát nechybí.

 Jussi Adler – Olsen knihu postavil na dvou rovinách vyprávění. První je pátrání po zmizelé političce odehrávající se v současnosti. Druhou je příběh unesené ženy, jenž začíná před pěti lety. Patrně netřeba zmiňovat, že se obě roviny na konci knihy protnou.
Hlavně v té první se Olsenovi podařilo sloučit na první pohled neslučitelné, totiž dobře vystavěnou detektivní zápletku s prvky humoru. Když pomineme vtipné glosy, které se  komisaři Mørckovi honí hlavou, o komické momenty se stará především jeho asistent. Právě střet dvou odlišných kultur způsobuje vyloženě kouzelné okamžiky.

Žena v kleci je román o skrytém zlu v nás a kolem nás. Jsme jím obklopeni, i když jej na první pohled nevidíme. A někdy ani na ten druhý. Lidé, do kterých bychom to nikdy neřekli, v sobě skrývají zvrácenou touhu ubližovat ostatním. To vše v nezkrotné touze po pomstě. Lehký a čtivý styl, jakým je Žena v kleci psaná, z valné části brousí pomyslné hrany jinak těžkého tématu.

Druhé pokračování případů komisaře Mørcka se jmenuje Zabijáci. Jak již zaznělo, jaká kniha je, netuším. Nicméně již ji mám připravenou na imaginární poličce s označením „Výhledově k přečtení“. Pokud je aspoň z části tak dobrá, jako Žena v kleci, k dokonalé spokojenosti mi už nebude chybět skoro nic.
Související:

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*