Dítě číslo 44
Autor: Tom Rob Smith Nakladatelství: Knižní klub Rok vydání: 2009 Počet stran: 384
Příběh knihy Dítě číslo 44 se odehrává v Sovětském svazu třicátých, respektive padesátých let minulého století. Je to příznačné, protože v jiných kulisách, než byla tehdejší komunistická krutovláda, si ho lze těžko představit. Pozoruhodné je, že to vypadá, že dnešní Rusko se praktikám tehdejšího Sovětského svazu pomalu ale jistě přibližuje. To sem ale nepatří.
Lev Děmidov je agentem ministerstva státní bezpečnosti (MGB). Je válečným hrdinou z nedávno skončené války a držitelem řady vyznamenání. Komunistickému režimu bezmezně věří a správnosti rozkazů od nadřízených nepochybuje. Tedy aspoň z počátku. Má krásnou ženu pracující jako učitelka na základní škole. Kdyby měli, děti patřili by k vzorným sovětským rodinám.
„Dopadl dlaněmi na chodník, málem si zlomil zápěstí. Uslyšel křik a podíval se nahoru. Jeden agent se vykláněl z okna v nejvyšším poschodí. Už o mně vědí, pomyslel si Lev. Přes prudkou bolest v zápěstích se zvedl a uháněl do postranní ulice, kde mělo čekat zaparkované auto. Zarachotily výstřely. Těsně vedle hlavy se mu rozprskla cihlová tříšť.“
Na začátku příběhu je mrtvola malého chlapce nalezená nedaleko železniční tratě. Podle oficiální propagandy socialistický systém vymýtil vraždy, proto hochova smrt může být jedině nešťastná náhoda. Chlapec byl synem jiného agenta MGB Arkadije Fjodoroviče Andrejeva, který se svojí rodinou tvrdí, že byla spáchána brutální vražda. Na Lvovi je, aby to kolegovi a celé jeho rodině rozmluvil. Stále více v něm však hlodají pochybnosti.
K obratu dojde ve chvíli, kdy Lev Demidov dostane rozkaz, aby zatkl svoji manželku Raisu a obvinil ji ze špionáže. Když to odmítne, jsou oba zatčeni a posláni do vyhnanství zapadlého města na Urale. Jaké je ovšem jejich překvapení, když zjistí, že k vraždám malých dětí dochází i tady. Ač v rozporu se všemi příkazy a nařízeními se oba rozhodnou pátrat po vrahovi na vlastní pěst.
Při popisu reálií tehdejšího Sovětského svazu běhá až mráz po zádech. Tom Rob Smith umístil příběh snad do nejděsivějšího prostředí, jaké si lze v novodobých dějinách představit. Lidé žijí v neustálém strachu, jehož jedním z hnacích motorů je MGB.
Dítě číslo 44 ukazuje zrůdnost socialistického režimu a jeho zničující vliv na život jednotlivce. Lev Děmidov je zcela oddán práci pro režim. Věří, že chytání vlastizrádců je jeho posláním. Pozoruhodné je sledovat jeho proměnu, kdy si postupně uvědomuje hrůznost zřízení, kterému slouží.
Tom Rob Smith si nevystačil jenom s popisem událostí, ale věnuje se i Lvovým úvahám a pochybnostem o jeho manželství. Stále více si uvědomuje, že s Raisou žijí spíš vedle sebe než spolu. Nemají nic společného, navíc ji podezírá z nevěry a nechává ji sledovat. Cestu k sobě paradoxně začnou nacházet ve chvíli, kdy kromě holých životů nemají nic.
Při psaní se Smith inspiroval skutečným případem masového vraha Andreje Čikatila. Možná proto některé scény popisuje s otevřenou syrovostí a brutalitou. V této souvislosti se můžeme ptát, jak je možné, že vrahovi masakry malých dětí tak dlouho procházely. Jak jsem ale napsal výše, sovětský režim ve své nabubřelosti existenci masového vraha vůbec nepřipouštěl. Bohužel ku škodě desítek nevinných dětí.
Nenapadá mě mnoho věcí, které by se knize daly vytknout. Dítě číslo 44 je skvěle napsaný román s dobrým příběhem a nápaditou zápletkou. Dosud Smith napsal dvě volná pokračování s Lvem Děmidovem a jeho ženou. Podle ohlasů se ale zdá, že kvality první knihy nedosahují ani v nejmenším.
Související:
