Putinovi agenti
Autor: Ondřej Kundra Nakladatelství: BizBooks Rok vydání: 2016 Počet stran: 208
Je chválihodné, že zvláště v dnešní době, kdy se Česká republika stále víc dostává do hledáčku ruských tajných služeb, vycházejí knihy jako Putinovi agenti. Byla by velká škoda nechat se odradit poněkud prvoplánovým názvem, na druhou stranu je každému hned jasné, o čem to je.
Ondřej Kundra, dlouholetý redaktor týdeníku Respekt se tomuto tématu dlouhodobě věnuje právě na stránkách mateřského periodika. Knihu zahajuje případem ruského agenta Roberta Rachardža, který pronikl do našich nejvyšších armádních kruhů a sbíral informace na generály působící ve složkách NATO, které pak předával do Moskvy.
Kromě „oficiálních“ agentů působících na ruském velvyslanectví a dokonce chráněných diplomatickou imunitou působí na našem území neznámý počet tzv. ilegálů. Vesměs to jsou lidé vykonávající běžná povolání. Kundra doslova píše: „Pohybují se v řadových profesích kolem nás a jejich život navenek ničím nápadným nevybočuje. Dost možná učí vaše děti na vysokých školách, potkáváte se s nimi na kávě nebo pracují v řadových profesích. Většinou vystupují mile a nikdy byste neřekli, jaká je jejich skutečná identita.“
Velice podrobně se Kundra zaměřuje na osobu Vladimíra Putina, od jeho pohnutek vedoucích do vstupu do KGB, po jeho vzestup v politické hierarchii až na post ruského prezidenta. Připomíná jeho působení v tehdejším Východním Německu i dobře známou historku z Drážďan. Těsně po pádu berlínské zdi Putin, tehdy řadový pracovník vyšel před budovu KGB, do které se lidé snažili vniknout. Putin rozvášněný dav přesvědčil, že v budově je pouze kulturní středisko. Tím zachránil pro Rusy velmi cenné dokumenty.
Autor zmiňuje informační válku, kterou Rusko proti Západu rozpoutalo. Moskva má na tyto aktivity prakticky neomezené prostředky a hojně je využívá. Západ velice těžko hledá proti takovému tlaku obranu. Paradoxně největší naší slabinou jsou právě výdobytky, na které jsme tolik hrdí – otevřená společnost, svoboda slova a demokracie.
Dojde i na polopravdy a dezinformace šířené proruskými weby. Jedná se vesměs o stránky s texty, kde se neuvádí zdroje a ani autoři. Nikdo ani pořádně neví, kdo za těmito weby stojí, jejich provozovatelé se většinou snaží zůstat v anonymitě.
Jejich cílem je podkopat naši stále křehkou demokracii a ovlivňovat veřejné mínění. V neposlední řadě pak zpochybnit důvěryhodnost tradičních médií a vnášet mezi lidi nejistotu a pochybnosti. Situace je o to horší, že se mezi našimi vrcholnými politiky najde dost takových, kterým ruské snahy nevadí ba dokonce je nepřímo podporují.
V situaci, kdy prezident republiky Miloš Zeman pronáší hlouposti o vyvázání České republiky z područí Spojených států amerických a Evropské unie, mohou si v Kremlu spokojeně mnout ruce. Proto si myslím, že knih jako je tato by mělo vycházet mnohem více.
Související:
James Grady – Šest dnů Kondora
Dmitry Glukhovsky – Metro 2033
