Vídeňské bratrstvo

Autor: Ingar Johnsrud Nakladatelství: Host Rok vydání: 2016 Počet stran: 448

Na předměstí Osla je vyvražděno sídlo náboženské sekty Boží světlo. Na místo je přivolán Fredrik Beier, zkušený policista, který už má ledacos za sebou. Přes pracovní zkušenosti u nadřízených nepatří zrovna k oblíbencům. Vyšetřováním několikanásobné vraždy je pověřen hlavně proto, že vyšetřuje zmizení dcery významné norské političky. Podle její výpovědi dívka patřila právě k členům vyvražděné sekty. Na místě činu se ale její tělo nenašlo.

Beier se s pomocí kolegyně Kafy Ikbál pouští do pátrání. Souběžně s jejich postupem sledujeme i události z období před a během druhé světové války, kdy se tým norských vědců zabýval otázkou rasové čistoty a zjišťoval náchylnost jednotlivých ras na různé choroby. Historické události, jak časem vyjde najevo, mají přímou souvislost s tím, co se děje v současnosti.

Prostřednictvím Vídeňského bratrstva nakladatelství Host reaguje na stále velkou poptávku českých čtenářů po všem, co má cokoliv společného s detektivkami z chladného severu. Nadprodukce skandinávského krimi je v posledních letech až zarážející, o to těžší je v množství vydaných titulů najít ten, který stojí za pozornost. Vídeňské bratrstvo mezi ně patří.

„Člověk se nemusel bát, že by nahý muž na posteli uprostřed pokojíku uprchl. Matraci pokrýval igelit a přes kovové čelo postele viselo prostěradlo se zažloutlými skvrnami. Muž střední výšky, jehož kůže byla v minulosti olivová, byl teď k smrti bledý a tmavé, nemyté vlnité vlasy mu padaly do pohublého obličeje pokrytého vředy, které místy popraskaly a v těch místech se kůže lepkavě leskla. Ve tváři to bylo nejhorší, ale vředy velikost kávových zrn se nacházely i na ramenou, prsou a nohou. Dýchal mělce a sípavě.“

Přitom nejde o docela jednoduché čtení, Ingar Johnsrud je místy až příliš popisný a věnuje se detailům, které pro vyprávění nejsou příliš důležité. Potíž je v množství postav ve vedlejších rolích, které se objevují a zase mizí, přitom jejich význam pro vyprávění je zanedbatelný. Jejich “angažmá” lze ale chápat jako součást většího celku. Všechny dílky skládačky dohromady fungují znamenitě.

Kniha trpí i drobnými žánrovými klišé – hlavní hrdina Fredrik Beier se potýká s problémy v osobním životě, má sice přítelkyni, čím dál víc se mu ale líbí kolegyně Kafa. Ostatně je pozoruhodné sledovat vývoj jejich vztahu, od prvotní antipatie a nedůvěry až k finálnímu sblížení. Beiera, jak velí žánr, nadřízení zrovna v lásce nemají, je pro ně trnem v patě a nejraději by se ho okamžitě zbavili.

Pokud bychom chtěli Vídeňské bratrstvo shrnout do jednoho slova, pak by to byla velkolepost. Johnsrud nemá potřebu držet se zpátky, ve snaze po dopadení zločince s téměř nadlidskými schopnostmi se pouští do řady akčních scén, někdy až na hraně uvěřitelnosti. Děj knihy od začátku do konce lemuje bezpočet mrtvých, zraněných a zmizelých.

Detektivky jsou primárně oddychovou záležitostí a podle toho bychom k nim měli přistupovat. Očekávat od nich vysoké umělecké kvality není na místě. Tak je potřeba brát i Vídeňské bratrstvo. Je to dobře a poutavě napsaná napínavá kniha, která vtáhne do děje a pustí až na poslední stránce. Což rozhodně není málo, na druhou stranu víc od ní nikdo čekat nemůže.

Související:

Gard Sveen – Poslední poutník

Joakim Zander – Plavec

Jo Nesbo – Přízrak

Jo Nesbo – Sněhulák

Jo Nesbo – Červenka

Marc Pastor – Zlá žena

Joseph Kanon – Istanbul – Křižovatka měst

Jussi Adler – Olsen – Složka 64

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *