Vyjednavač
Autor: Frederick Forsyth Nakladatelství: Knižní klub Počet stran: 448 Rok vydání: 2010
Syn amerického prezidenta je unesen. Stane se tak těsně před podepsáním důležité americko-ruské smlouvy o odzbrojení. Únos mají na svědomí lidé napojení na zbrojní průmysl v nejvyšších vládních kruzích. Podpis dokumentu by je připravil o velké zisky z právě vyvinutého vojenského systému a to nemohou připustit.
Lidé z okolí prezidenta se s žádostí o pomoc obrátí na Petera Quinna – vysloužilého vojenského vyjednávače a veterána z vietnamské války. Vyjednávání s únosci nakonec dopadne úplně jinak, než jak si všichni přáli a syn prezidenta přijde o život. Quinnovi se od začátku na věci něco nezdá, proto dostane povolení pustit se do vyšetřování po únoscích na vlastní pěst a přijít věci na kloub.
Frederick Forsyht patří k ikonám politického a špionážního thrilleru již od vydání legendárního Dne pro Šakala z kraje sedmdesátých let. Za zhruba půl století psaní vydal tento původním povoláním novinář řadu románů, kde se podrobně věnuje činnosti tajných služeb. Detailně popisuje způsoby jejich práce a dává je do souvislostí s politikou. Ve svém vyprávění nevynechává pro laika neznámé podrobnosti a technické detaily. Ostatně když před několika lety vyšlo najevo, že Forsyth dlouhou dobu coby agent pracoval ve službách britské MI6, zase takové překvapení to nebylo.
Vyjednávač je kniha, kterou si čtenář musí tak trochu zasloužit. V první čtvrtině autor představuje postavy stojící za únosem a nastiňuje jejich důvody. Je dost možné, že ne každý zvládne prvních sto stran románu. I když o pozadí spiknutí určité povědomí máme od začátku, Forsyth nás na závěr o velké odhalení nepřipraví.
„Quinn byl natolik soudný, že nepředpokládal ve své ložnici jednu, ale spíše dvě štěnice. Trvalo mu hodinu, než našel první; nalezení té druhé už bylo dílem okamžiku. Velká mosazná stolní lampa měla v podstavci vyvrtaný milimetrový otvor. Zjevně nesloužil žádnému srozumitelnému účelu, protože šňůra byla vyvedena bokem, zatímco otvor byl na spodní základně. Quinn několik minut zpracovával žvýkačku – jednu z těch, které dostal na cestu přes oceán od viceprezidenta Odella – a pak jí otvor utěsnil.“
Pro Forsythovy knihy je charakteristický absolutní vhled do prostředí, kde se odehrávají. Autor zná detaily fungování tajných služeb i jejich způsoby práce. Má detailní znalost o vztazích uvnitř nejvyšších kruhů i zpravodajských služeb. Uvědomuje si jejich sílu a vliv na životy celých národů. Evidentně strávil spoustu času rešeršemi a přípravou před samotným psaním.
Forsyth o charakteru svých postav mnoho neříká. V základních rysech známe jejich minulost, povahy i názory, tím to ale končí. Do Quinnových úvah nám dává nahlédnout jen povrchně. Nevíme mnoho o tom, co se mu honí hlavou, ani jaký bude jeho další krok. Navázat s ním hlubší pouto je skoro nemožné.
Vyjednávač je klasicky dobře odvedená práce z dílny mistra žánru. Není nutné být příznivcem konspiračních teorií, abychom si uvědomili, že v touze po penězích a moci, jsou někteří lidé ochotni zajít až velmi daleko. I když Vyjednávač vyšel před skoro třiceti lety, těžko si myslet, že se od té doby něco změnilo k lepšímu.
Související:
Robert Ludlum – Matlockovo pověření
Robert Ludlum – Projekt Kassandra
Robert Ludlum – Pařížská hrozba
James Grady – Šest dnů Kondora
