Znamená Jidáš

Autor: Vlastimil Vondruška Nakladatelství: Moba Rok vydání: 2009 Počet stran: 300
Vlastimil Vondruška už řadu let řadí mezi nejčtenější české autory. Byť se do povědomí dostal jako autor historických románů, erudovaní historici se mu spíše smějí. Mezi odborníky se dokonce ustáli výraz “historie podle Vondrušky”. To by samo o sobě nevadilo, kdyby Vondruška nebyl hvězdou dezinformačních webů, kde se vyjadřuje k multikulturalismu, ekologii nebo feminismu. V tomhle směru je Znamení Jidáš neškodné dílo, protože se jedná o příběh z dávné historie.
V pořadí desátá detektivka s Oldřichem z Chlumu, se odehrává na dvoře krále Přemysla Otakara II. Ve své pracovně byl zavražděný sudí Dobřej. Na místě činu je nalezená stříbrná dýka se satanskými symboly, které také kdosi načmáral na zeď místnosti. Na první pohled to vypadá na dílo ďábla. Panovník má pochybnosti o lidech na královském dvoře, proto vyšetřením pověří Oldřicha z Chlumu.
„Protože do oběda zbývala ještě spousta času, omluvil se Oldřich z Chlumu rodině purkrabího, že zatím vyřídí pár záležitostí. V pohledu Viléma z Landštejna postřehl nedůvěru, a proto mu vysvětlil, že zajde do kanceláře, aby zjistil, co je nového. Na zpáteční cestě by se rád pomodlil v katedrále, protože musí uklidnit vlastní svědomí.“
Znamení Jidáš byla moje první setkání s prací Vlastimila Vondrušky. Dostala se mi do rukou v elektronické podobě, kterou jakýsi nadšenec doplnil o ilustrace a fotografie více či méně související s dějem románu. První řádky mi způsobily skoro šok, měl jsem totiž dojem, že nejde o skutečnou knihu, ale jen jakousi její zjednodušenou verzi. Nechtělo se mi věřit, že kniha určená dospělému publiku může vypadat jako literatura pro žáky druhého stupně základních škol. Triviální jazyk, jakým je román napsaný, je neuvěřitelný.
Prvoplánovost a důraz na čtivost za každou cenu je evidentní od začátku do konce. Málokoho překvapí, že zápletka a finální rozuzlení jsou překombinované a ne zrovna uvěřitelné. Panu Vondruškovi jde hlavně o efekt proto není náhodou, že o čtenářích svých knih mluví coby o zákaznících. Můžeme si alibisticky namlouvat, že Znamená Jidáš je především oddychová literatura, tak o co jde? To je sice pravda, ale i vypočítavost má mít mantinely.
Související: