Smrt v čase minulém je druhořadá detektivka, která odsýpá

Autor: Dušan Válek Nakladatelství: Naše vojsko / Magnet Rok vydání: 1983 Počet stran: 126

Hollywoodští tvůrci se údajně řídí pravidlem, že do deseti minut od začátku filmu musí proběhnout akce. Jinak totiž hrozí, že se divák začne nudit a postupně ztratí zájem. Tímto úzusem se nejspíš řídil i Dušan Válek pří psaní téhle detektivky, protože děj dostane spád hned na druhé stránce. V tomto případě má slovo „spád“ více významů, než se může zdát. Více ale nechci prozrazovat. Nicméně vzápětí vyprávění spadne řemen a dalšího zvratu se dočkáme až v závěrečné části knihy. To ale není vůbec na škodu.

I když je Smrt v čase minulém jen tuctová „magnetka“, nelze jí upřít dobrý nápad. Za pozornost stojí i odkaz do historie, přesněji do období druhé světové války. Příběh je postavený na podezření ze spáchání zločinu, ke kterému došlo a nebo také ne. Na prvních stránkách se tak řeší, jestli se má začít vyšetřovat, přesněji řečeno, jestli je vlastně co vyšetřovat. Vše se samozřejmě odehrává v dobových kulisách první poloviny osmdesátých let v socialistickém Československu, které jsou jako vždy vskutku strhující.

Kapitán pokrčil rameny. „Tak poslouchejte, táto,“ řekl a stručně zrekapituloval závěry vyšetřování. „To je přece docela jednoznačné. Nikdo z nás nedokázal v tom nalézt chybu. A nejen nikdo z nás. Ani náčelník,ani dozorující prokurátor. Oba si závěry pečlivě prostudovali a neměli námitky či připomínky.“ Rozhodil rukama a pak pokračoval: „Ale přesto mám pocit… ale jen pocit, že jsme někde sklouzli, něco přehlédli či něco nedotáhli. Prostě, ačkoliv rozumově nedokážu nalézt sebemenší námitku, citem se s tím závěrem nedokážu smířit.“

Posádku posypového vozu tvoří řidič František Krčmář a závozník Václav Stejskal. Při nakládání posypového materiálu najde řidič kolegu v bezvědomí. Než mu stačí poskytnout pomoc, objeví se auto a v něm žena, která tvrdí, že je lékařka. Zraněnému poskytne první pomoc, oba muže naloží, odveze k telefonu a hned zase zmizí. Když se Krčmář vrátí na místo, kde nechal posypový vůz, náklaďák je pryč. 

Pustí se do hledání, aby nakonec auto našel o půl kilometru dál v lese. Někdo si udělal špatný vtip? Celá událost mu nedá spát, podezřelé jsou i okolnosti úrazu kolegy. Nakonec se rozhodne se vším se svěřit známému příslušníkovi SNB. Pozvolna se rozjíždí vyšetřování. Když závozník v nemocnici na chvíli přijde k sobě, tvrdí, že v haldě posypového materiálu viděl svoji mrtvou manželku.

Smrt v čase minulém má solidní ideu ovšem obalenou dokonalým dobovým balastem. Pro později narozeného čtenáře, pokud by vůbec měl odvahu vzít knihu do ruky, musí působit jako záležitost z jiné galaxie. Dělníci a esenbáci mezi sebou vedou dialogy, jako by právě podstoupili hromadnou lobotomii. Takhle nemluví nikdo ani po flašce rumu. Celou hrůznost pak rámuje obálka a ilustrace Dalibora Vlacha. 

Související:

Václav Baner – Zrádné vloupání

Bohumil Lipert – Mrtvá z jezera

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..