Archiv pro štítek: 100 výstřelů

Aliens Omnibus 6.

 

Omnibus 6. - Vetřelci

Autor: různí Vydavatelství: BB/art  Rok vydání: 2011 Počet stran: 376

Hodně muziky za málo peněz, chtělo by se prohlásit v souvislosti s comicsovou řadou Omnibus. Tedy ještě do nedávna to tak docela neplatilo vzhledem k doporučené ceně jednoho svazku, která činila skoro devět stovek.

To se ovšem před časem změnilo. Comics Point na pulty dal vybrané tituly Omnibusu s cenou více než příznivou – bez koruny za tři stovky. A to už je jiné kafe. Na jeden výtisk se chci dneska podívat podrobněji, konkrétně na šestku řady věnované Aliens.

Omnibus 6. - Vetřelci
Již mnoho let se Omnibusy z provenience nakladatelství Dark Horses věnují filmových klasikám. Star Wars, Indiana Jones, Predator nebo již zmínění Aliens byli svěřeni comicsovým tvůrcům, aby látku zpracovali a přetvořili k obrazu svému.Výsledkem je celkem šest svazků napěchovaných příběhy o tomto ne zrovna přátelském živočišném druhu z hlubin vesmíru.
Všechny podobné kompilace nabízí řadu nesporných výhod. Patrně nejzásadnější je příležitost na jednom místě představit autory, ke kterým by se čtenář za jiných okolností třeba ani nedostal.
Současně je tady možnost okamžitého srovnání jednotlivých prací. Téma je jasně dané a záleží na autorech samotných, jak se mu postaví. V konečném důsledku nezáleží na tom, zda čtenáře zajímá více tematika vetřelců nebo comicsové zpracování jako takové.

Omnibus 6. - Vetřelci

Na prostoru třinácti příběhů si tady dala dostaveníčko skutečná plejáda jmen, včetně opravdových veteránů, jakými jsou třeba Gene Colan (Daredevil) nebo Chuck Dixon (Batman). Nesmí chybět ani můj oblíbenec Eduardo Risso, známý hlavně řadou 100 nábojů. Barvy něžného pohlaví tentokrát hájí Nancy A. Collins, známá spisovatelka hororů.

Kromě okouzlující osobitosti jednotlivých zpracování, stojí za pozornost rozsah příběhů. Zatímco trio Tom a Mary Bierbaumovi a David Ross příběhem Xenogeneze „zabrali“ úctyhodných devadesát stránek, Mark Schultz, Phil Amara a výtvarník Rick Leonardi zvolili vyloženě úsporný přístup. Černobílé vyprávění o výpravě do tajemné jeskyně ukryté kdesi v pralese s rozsahem osmi stran, vyloženě zavání minimalismem.

100 nábojů – První výstřel, poslední šance

 

100 nábojů - První výstřel, poslední šance

Autor: Brian Azzarello Malba: Eduardo Risso Vydavatelství: BB/art Rok vydání: 2007 Počet stran: 128

Taky míváte dny, kdy byste nejradši někoho chytili pod krkem, zaškrtili, rozcupovali a spláchli do záchodu? Tak si představte, že by vás oslovil chlápek se speciální nabídkou. Dal by vám pistoli s kufříkem nábojů s tím, že byste mohli kohokoliv odstřelit bez rizika vystopování policií. Pokud vás tahle nabídka zaujala, měli byste z blízka podívat na 100 nábojů.

100 nábojů - První výstřel, poslední šance

Postavu, jakou je Brian Azzarello netřeba dlouze představovat. Patří mezi ostřílené veterány v oblasti „obrázků s bublinami.“ Comicsy píše od poloviny devadesátých let. Na svém tvůrčím kontě má knihy jako je Hellblazer – Těžké časy, John Constantine, Superman: Pro zítřek nebo temné dílko Loveless. Co se týče 100 nábojů, o žádnou veselou záležitost se opět nejedná. Vlastně to je celkem solidní temnota.

Argentinský malíř Eduard Risso je známý svojí prací např. na Borderline, Video Noire nebo minisérii Jonny Double. Společně s ním Brian Azzarello vytvořil černý příběh o čerstvě propuštěné kriminálnici, zkorumpovaných policajtech, barmanovi ze zaplivaného lokálu a řadě dalších podivných existencí.

100 nábojů - První výstřel, poslední šance

Naprostá většina postav je řekněme charakterově nejednoznačná, čtenářovy velké sympatie si získávají jenom stěží. Každá z nich má z minulosti nějaký ten škraloup. Ovšem to je na knize nejzábavnější. Není to žádná mayovka striktně rozdělená na hodné a zlé.

Rissova malba, stejně jako barvy Granta Goleashe, který měl na starosti vybarvování, podtrhují celkovou atmosféru. Zvolil světlejší odstíny a nechal tak vyniknout samotné kresbě. Občas se stává, že příliš syté barvy odvádějí pozornost a ruší dojem. Tady nic takového nehrozí a dostaly přesně tolik prostoru, kolik bylo potřeba. 100 nábojů je vysoce návyková záležitost.

Je celkem jedno, zda podlehnete perfektní malbě nebo strhujícímu příběhu. Jak začnete číst, nebudete chtít přestat, dokud se neoctnete na poslední stránce. 100 nábojů vás chytne, a to i přesto, že nemáte v plánu v blízké době někoho odstřelit.