Archiv pro štítek: Sir Arthur Conan Doyle

Krajinou mrtvých mužů

Autor: Robert Ryan Nakladatelství: nakladatelství Plus Rok vydání: 2015 Počet stran: 456

Kdyby Sir Arthur Conan Doyle nedal světu postavu geniálního detektiva Sherlocka Holmese, současná detektivka by sotva vypadala tak, jak ji známe. Z Holmese a jeho společníka doktora Johna Watsona se stal fenomén světového věhlasu, který dokonce mnohonásobně přerostl samotného autora. Stalo se tak ještě za jeho života, což nebývá zrovna běžné. Není divu, že ke konci života mu šel jeho knižní hrdina pěkně na nervy.

Postavu Sherlocka Holmese si „vypůjčilo“ bezpočet spisovatelů, obdivovatelé detektivova brilantního úsudku se našli i mezi tuzemskými autory. Spisovatel Rudolf Čechura, který byl od šedesátých let členem londýnské Společnosti Sherlocka Holmese, napsal soubor povídek Sherlock Holmes v Čechách a jiné příběhy.

Příznivci dua Holmes & Watson se našli i v sousedním Polsku. Waclawa Golembowicze mrzelo, že v původních povídkách nedostal více prostoru Holmesův koníček – chemie. Proto v roce 1967 napsal Chemické příběhy Sherlocka Holmese, kde jeho hrdina naplno využívá svých znalostí ze světa chemie.

Robert Ryan na to šel jinak. Namísto Sherlocka Holmese se zaměřil na jeho přítele a pomocníka doktora Watsona. Coby již pána v letech ho umístil do zákopů první světové války, kde se vrací k původní profesi, tedy vojenskému lékařství. Že tam má plné ruce práce asi netřeba dodávat.

„Popadl mahagonovou krabičku s revolverem ráže pětačtyřicet a vydal se k pokoji Caspara Mylese. Nikdo se neozval. Zaváhal a potom otočil držadlem primitivního západkového systému, protože kláštery očividně nevěřily na klíče nebo soukromí, a vstoupil do místnosti. Závěsy byly ještě zatažené a on je rozhrnul, aby pustil dovnitř trochu bledého ranního světla.“

Zraněných i mrtvých mu pod rukama projde bezpočet. Nikdo se nad tím nepozastavuje a ani Watson, i když jeho humanistické založení trpí. Bere to však jako nutné zlo a zároveň příležitost být i na sklonku života užitečný.

Zpozorní ve chvíli, kdy se objeví zmodralá mrtvola s hrozivou grimasou ve tváři a vyvalenýma očima. Na první pohled je jasné, že voják umíral v příšerných křečích. Nejdřív se zdá, že jde o oběť plynového útoku, jenže v dané oblasti se žádný neuskutečnil. Watson se na vlastní pěst pouští do vyšetřování. Časem začne podobně znetvořených těl přibývat.

Samo o sobě udělat z doktora Watsona hlavní postavu příběhu byl originální nápad, stejně jako umístit ho na bojiště první světové války. Jeho postava vystupuje civilně a snadno uvěřitelně. Při řešení problémů neustále o svých schopnostech pochybuje a v duchu se sám sebe ptá, jak by se zachoval jeho přítel a učitel. Válečný konflikt je tady vykreslený realisticky a bez zbytečného patosu.

Kromě Watsonova pátrání po pachateli hrůzných činů Robert Ryan v knize vystavěl několik dalších dějových linií dílčích postav. Otázkou je, proč to udělal, na příběh ani závěrečné rozuzlení záhady nemají prakticky žádný vliv. Kniha se tak čte rozvláčně, příběh se rozmělňuje a tempo vyprávění zbytečně zpomaluje.

S odstupem století, kdy Sir Arthur Conan Doyle začal psát první Holmesovy příběhy, působí jeho dílo téměř archaicky. Ryan se částečně pokouší na tento styl navázat, výsledkem jsou ale více než čtyři stovky stránek někdy až únavného textu. Když se za polovinou knihy musíte do čtení skoro nutit, není všechno úplně v pořádku.

S trochou ironie můžeme za archaismy považovat i překlepy, kterými se kniha jenom hemží. V dnešní době se s nimi již téměř nesetkáváme, v dobách minulého režimu ale byly vcelku běžné. Dosud u nás vyšla dvě pokračování Watsonovy reinkarnace nazvané Záhada mrtvých mužů a Mrtví nikam neutečou. Ač se považuji za velkého příznivce Sherlocka Holmese a doktora Johna Watsona, budu se hodně rozmýšlet, zda se k dílu Roberta Ryana ještě někdy vrátím.

Související:

Elizabeth Speller – Návrat kapitána Johna Emmeta

Robert Merle – Víkend na Zuydcoote

Robert Merle – Pro nás slunce nevychází

 

Scotland Yard

Alex Grecian - Scotland Yard

Autor: Alex Grecian Nakladatelství: Argo Rok vydání: 2015 Počet stran: 392

Pokud máte rádi příběhy Sherlocka Holmese od Sira Arthura Conana Doyla stejně jako já, pak vás dost možná baví i seriály jako je Ripper Street či Whitechapel odehrávající se v Londýně na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Vůbec v poslední době o sobě dávají vědět tvůrci odkazující k dobám vlády královny Viktorie. Literární čtenáře potěší, že tento trend, pokud tomu tak budeme říkat, se promítl i do literatury. Kniha Scotland Yard od Alexe Greciana je názornou ukázkou.

Alex Grecian - Scotland Yard

Jsme v Londýně roku 1898 nedlouho poté, co legendární Jack Rozparovač ukončil své vražedné běsnění. Neznamená to ale, že by si město oddechlo. Zločinů se páchá čím dál víc a Londýňané po zkušenosti s Rozparovačem policii přestali věřit. Nález kufru na nádraží s rozřezaným policistou uvnitř situaci nezlepší.

Vyšetřováním je pověřen nováček v policejním sboru inspektor Day. Alex Grecian nechává čtenáře sledovat inspektorovo pátrání po brutálním vrahovi. Souběžně s ním sleduje příběhy jeho kolegů vyšetřujících další zločiny, které jak se časem ukáže, více či méně souvisí s mrtvolou z nádraží

Alex Grecian - Scotland Yard

Těžko si představit pochmurnější místo než je Londýn, jak ho popisuje Grecian. Do rychle rozrůstající metropole se stahuje spodina z celého království, město je plné prostitutek, zlodějů a vrahů. Mlha a déšť obraz naprostého zmaru dotváří. Jméno hlavního hrdiny úsměvně kontrastuje s jinak beznadějně temným příběhem. Při čtení knihy se nelze zbavit pocitu, že v Londýně těch časů se nedělo nic jiného, než vraždilo, loupilo a unášely malé děti.

„Shaw zkusil kývat hlavou, ale zjevně mu to bolest zhoršovalo. Dlouho stáli a dávali mu čas, aby se vzpamatoval. Nakonec si od Daye vzal sešit i tužku. Sešit si položil naplocho na břicho. Dokonce i hýbat rukou si očividně vyžadovalo velké úsilí, a tak Shaw při psaní nezvedal špičku tužky z papíru. Day sledoval, jak na něm přibývá kudrlinek. Protože Shaw na to, co píše, neviděl, jednotlivé tahy nenapojoval správně a souvislá čára vytvářela mezi jednotlivými písmeny neúmyslná spojení.“

Alex Grecian se kromě samotného vyšetřování z části zaměřuje i na soukromé životy jednotlivých policistů. Dozvídáme se o dětství konstábla Hammersmitha prožitého v uhelném dole či manželce inspektora Daye a její marné snaze být svému manželovi co nejvíc užitečná. Pozoruhodné je vyšetřování sledovat očima vraha, což nám autor průběžně umožňuje. Máme tak možnost vžít se do pocitů a pohnutek, které stojí za jeho chováním.

Alex Grecian - Scotland Yard

Scotland Yard je vcelku detektivka s banální zápletkou. Styl, jakým ji Alex Grecian vypráví je ale natolik jedinečný, že ji staví minimálně o dva pomyslné stupně výš nad žánrově blízkými díly. Místy se z detektivního žánru přesouváme do vod hororu, a to ve chvílích, kdy Grecian s děsivým citem pro detail například popisuje prostředí márnice plné nehybných těl.

Coby velký fanoušek knih Sira Arthura Conana Doyla jsem si od knihy Scotland Yard původně mnoho nesliboval. V mém podvědomí patřil viktoriánský Londýn výhradně Sherlocku Holmesovi a pro další bojovníky za spravedlnost v něm už nebylo zkrátka místo. Teď od svého trochu ukvapeného názoru musím ustoupit. Věřte, že to dělám velice rád.

Související:

Marc Pastor – Zlá žena

Jan Seghers – Spis Rosenherzová

Tom Rob Smith – Dítě číslo 44

Marc Frost – Seznam sedmi

Marc Frost – Šest mesiášů

Sir Arthur Conan Doyle – Pes Baskervillský

Pes Baskervillský

Pes Baskervillský

Autor: Sir A. C. Doyle, Petr Kopl Vydavatelství: Alpress Rok vydání: 2011 Počet stran: 152

Máte rádi klasické příběhy Sherlocka Holmese? Čtete komiksy? V tom případě Psa Baskervillského prostě musíte mít! Petr Kopl představuje notoricky známou literární klasiku z ne tak docela obvyklého pohledu.

Je však možné, že skalního fanouška největšího detektiva všech dob nepotěší, možná dokonce odradí. Základní dějovou linii příběhu Psa Baskervillského zná asi každý. Přesto nebude od věci trochu si ji připomenout.

Pes Baskervillský 1

Na Sherlocka Holmese a doktora Watsona se obrátí doktor Mortimere s žádostí o pomoc. Jeho soused a přítel Sir Baskerville před nedávnem zesnul, a to za podivných okolností. Stalo se to při večerní procházce po jeho panství.

To by samo o sobě nebylo až tak zvláštní, kdyby nedaleko jeho mrtvoly nebyly nalezeny stopy ohromného psa. Když k tomu přidáme starodávnou pověst o prokletí rodu Baskervillů, kde figuruje monstrum obřího psa, je jasné, že Sherlock Holmes a jeho přítel budou mít plné ruce práce.

Pes Baskervillský 3
Petr Kopl patří k předním českým komiksovým tvůrcům. Kromě Psa Baskervillského zpracoval třeba Dumasovy Tři mušketýry nebo Krále Artuše. Jeden čas dokonce spolupracoval na legendárním Čtyřlístku.
Podle dostupných informací bude i nadále v překreslování literární klasiky do komiksové podoby pokračovat. Pro nás fanoušky komiksu to je jednoznačně skvělá zpráva.

Pes Baskervillský 4

Původnímu Sherlocku Holmesovi nejde upřít napětí s prvky hororu. Kopl je tady zachoval, i když v poněkud jiné formě. Co je však hlavní, přihodil pořádnou porci osobitého humoru. Světe div se, ale taková kombinace šlape jako hodinky. Kopl postavám nechal jejich hlavní charakterové rysy, ale poněkud si je upravil.

Kromě toho po knize „poházel“ bezpočet vtipných odkazů a narážek na jiná literární díla. Najdeme tady například Stokerova Drakulu, Pět neděl v balónu od Julese Vernea nebo již zmíněného Krále Artuše. Některé jsou zřejmé více, některé méně, jiné skoro vůbec. Pro jistotu jsou všechny vypsány v doslovu.

Pes Baskervillský 1
Koplův Holmes je skvělá zábava, ať se bavíme o příběhu nebo o použité malbě. Výtvarné pojetí představuje styl, se kterým se nesetkáváme každý den. Jediná potíž zůstává ve formátu. Je tady tolik drobností a detailů, kterých si na formátu A4 sotva kdo všimne. Ani zmíněná malba tady nemá prostor, jaký by si zasloužila.
Je to však jediná vada na kráse tohoto podařeného dílka. Klasický příběh dostává neotřelý kabát a třeba říct, že mu dokonale sedne. Otázkou zůstává, jak by se na to tvářil Sir A. C. Doyle.