Archiv pro štítek: Stuart MacBride

Žulové město

Žulové město

Autor: Stuart MacBride Vydavatelství: BB/art Rok vydání: 2009 Počet stran: 360

V záplavě detektivek ze zemí severní Evropy by jeden mohl získat dojem, že nikde jinde se detektivní romány nepíšou. Tak jsem si řekl, že nebude od věci změnit lokál a podívat se na tvorbu z jiné části Starého kontinentu. Po chvíli hledání v elektronické knihovně volba padla na Žulové město od skotského spisovatele Stuarta MacBrida. Jestli jsem měl šťastnou ruku posuďte sami.

Aberdeen je místo, kam se turisté na dovolenou zrovna nehrnou. Buď tam v jednom kuse prší nebo sněží, nebo oboje najednou. Aberdeen je město studené, vlhké a nepřívětivé, takže k naprostému pocitu zmaru chybí už jenom nějaká vražda. Jak žánr velí, hned z kraje k jedné dojde. Tedy zatím jenom k jedné.

Stuart MacBride

Jako na potvoru je její vyšetřování přiděleno detektivu seržantovi Loganu McRaemu. Právě se vrátil z nemocenské a hned se pustit do vraždy čtyřletého dítěte nalezeného v kanále je to poslední, po čem touží. Tím to ale všechno teprve začíná.

Časem mrtvolky zavražděných dětí začnou přibývat jedna za druhou. Když k tomu připočítáme nového šéfa, se kterým není jednoduchá domluva a právě ukončený vztah s krásnou soudní lékařkou Isobel, není Loganovi mnoho co závidět.

     „Začali tím, že se oblékli do ochranných kombinéz a plynových masek. Pak Logan zahájil prohlídku. Hospodářská budova číslo jedna: prázdná, ale se zbytky slizu a kalu. V budově číslo dvě se Miller poprvé pořádně nadechl pachu. Když procházeli kolem hnijících, chlupatých těl, byl překvapivě zamlklý. Velikost hromady byla ohromující. I když už byla polovina mrtvých zvířat vyklizená do odpadních kontejnerů venku, ještě jich tu stovky zbývaly. Jezevci, psi, kočky, králíci, racci, vrány, holubi a sem tam nějaký jelen. Cokoli zahynulo na silnicích Aberdeenu, bylo tady. A pomalu se rozkládalo.“

Pokud jste četli aspoň jednu knihu ze série s Harry Holem nebo komisařem Wallenderem, srovnání s hlavní postavou Žulového města se neubráníte. Stejně jako jeho literární kolegové, tak i Logan je tak trochu samorost. Na rozdíl od nich však postrádá větší dávku asociálnosti nebo „mimoňství,“ chcete-li. Je více reálný a vlastně o kapku nudnější.

Je mi ale jasné, že leckterému čtenáři může takový charakter být bližší, než třeba Harry Hole věčně bojující s kolegy i sám se sebou. Při Loganově panáčkování před šéfem a snaze se mu za každou cenu zavděčit jsem se chvílemi neubránil pocitu zklamání.

Aby byl příběh kompletní, musí v něm hrát roli nějaká žena. V tomto případě to je kolegyně – konstábl Watsonová. Během vyšetřování jsme paralelně svědky pozvolného sbližování McRaea s Watsonovou.

Celá kniha se věnuje skoro výhradně pátrání po vrahovi. Soukromí, či mimoprofesnímu životu MacBride mnoho prostoru nedává. Můžete namítnout, že jde přece o detektivku, tak jaképak odbíhání a zdržování? Jenže kdyby nás autor nechal více nahlédnout do osobního života hlavní postavy, příběh by dostal nový rozměr. Získal by tak prostor, kde by mohl rozehrát další drobné epizody.

Stuart MacBride si při psaní nebral servítky a scény nálezů mrtvých dětí vykreslil mimořádně syrově. Ve chvíli, kdy policisté najdou tělo dítěte ukryté pod hromadou tlejících těl zvířat, se zvedne žaludek i silným povahám. MacBride vůbec dělá všechno proto, aby čtenář nabyl dojem, že Aberdeen je nejodpornější město na zeměkouli.

Počasí je neustále takové, že by ani psa nevyhnal. Pokrmy jsou nepoživatelné, nápoje nepitelné, židle nepohodlné a postavy nesympatické. Někdy to až budí dojem jisté prvoplánovosti a snahy vyvolat odpor za každou cenu. Ať to je jak chce, jedno je jisté.

Žulové město z Aberdeen turistickou senzaci nejspíš neudělá. Přesto můžeme říct, že MacBride napsal detektivní román s působivou náladou a nevšední zápletkou. I když vám jeho přečtení mnoho optimismu do žil nevlije a na veselé náladě nepřidá, jako sonda do současné skotské detektivní literatury určitě obstojí.