Archiv pro štítek: válečný román

Krajinou mrtvých mužů

Autor: Robert Ryan Nakladatelství: nakladatelství Plus Rok vydání: 2015 Počet stran: 456

Kdyby Sir Arthur Conan Doyle nedal světu postavu geniálního detektiva Sherlocka Holmese, současná detektivka by sotva vypadala tak, jak ji známe. Z Holmese a jeho společníka doktora Johna Watsona se stal fenomén světového věhlasu, který dokonce mnohonásobně přerostl samotného autora. Stalo se tak ještě za jeho života, což nebývá zrovna běžné. Není divu, že ke konci života mu šel jeho knižní hrdina pěkně na nervy.

Postavu Sherlocka Holmese si „vypůjčilo“ bezpočet spisovatelů, obdivovatelé detektivova brilantního úsudku se našli i mezi tuzemskými autory. Spisovatel Rudolf Čechura, který byl od šedesátých let členem londýnské Společnosti Sherlocka Holmese, napsal soubor povídek Sherlock Holmes v Čechách a jiné příběhy.

Příznivci dua Holmes & Watson se našli i v sousedním Polsku. Waclawa Golembowicze mrzelo, že v původních povídkách nedostal více prostoru Holmesův koníček – chemie. Proto v roce 1967 napsal Chemické příběhy Sherlocka Holmese, kde jeho hrdina naplno využívá svých znalostí ze světa chemie.

Robert Ryan na to šel jinak. Namísto Sherlocka Holmese se zaměřil na jeho přítele a pomocníka doktora Watsona. Coby již pána v letech ho umístil do zákopů první světové války, kde se vrací k původní profesi, tedy vojenskému lékařství. Že tam má plné ruce práce asi netřeba dodávat.

„Popadl mahagonovou krabičku s revolverem ráže pětačtyřicet a vydal se k pokoji Caspara Mylese. Nikdo se neozval. Zaváhal a potom otočil držadlem primitivního západkového systému, protože kláštery očividně nevěřily na klíče nebo soukromí, a vstoupil do místnosti. Závěsy byly ještě zatažené a on je rozhrnul, aby pustil dovnitř trochu bledého ranního světla.“

Zraněných i mrtvých mu pod rukama projde bezpočet. Nikdo se nad tím nepozastavuje a ani Watson, i když jeho humanistické založení trpí. Bere to však jako nutné zlo a zároveň příležitost být i na sklonku života užitečný.

Zpozorní ve chvíli, kdy se objeví zmodralá mrtvola s hrozivou grimasou ve tváři a vyvalenýma očima. Na první pohled je jasné, že voják umíral v příšerných křečích. Nejdřív se zdá, že jde o oběť plynového útoku, jenže v dané oblasti se žádný neuskutečnil. Watson se na vlastní pěst pouští do vyšetřování. Časem začne podobně znetvořených těl přibývat.

Samo o sobě udělat z doktora Watsona hlavní postavu příběhu byl originální nápad, stejně jako umístit ho na bojiště první světové války. Jeho postava vystupuje civilně a snadno uvěřitelně. Při řešení problémů neustále o svých schopnostech pochybuje a v duchu se sám sebe ptá, jak by se zachoval jeho přítel a učitel. Válečný konflikt je tady vykreslený realisticky a bez zbytečného patosu.

Kromě Watsonova pátrání po pachateli hrůzných činů Robert Ryan v knize vystavěl několik dalších dějových linií dílčích postav. Otázkou je, proč to udělal, na příběh ani závěrečné rozuzlení záhady nemají prakticky žádný vliv. Kniha se tak čte rozvláčně, příběh se rozmělňuje a tempo vyprávění zbytečně zpomaluje.

S odstupem století, kdy Sir Arthur Conan Doyle začal psát první Holmesovy příběhy, působí jeho dílo téměř archaicky. Ryan se částečně pokouší na tento styl navázat, výsledkem jsou ale více než čtyři stovky stránek někdy až únavného textu. Když se za polovinou knihy musíte do čtení skoro nutit, není všechno úplně v pořádku.

S trochou ironie můžeme za archaismy považovat i překlepy, kterými se kniha jenom hemží. V dnešní době se s nimi již téměř nesetkáváme, v dobách minulého režimu ale byly vcelku běžné. Dosud u nás vyšla dvě pokračování Watsonovy reinkarnace nazvané Záhada mrtvých mužů a Mrtví nikam neutečou. Ač se považuji za velkého příznivce Sherlocka Holmese a doktora Johna Watsona, budu se hodně rozmýšlet, zda se k dílu Roberta Ryana ještě někdy vrátím.

Související:

Elizabeth Speller – Návrat kapitána Johna Emmeta

Robert Merle – Víkend na Zuydcoote

Robert Merle – Pro nás slunce nevychází

 

Zima v Madridu

 

Zima v Madridu

Autor: Christopher John Sansom Vydavatelství: BB/art Rok vydání: 2008 Počet stran: 428

O druhé světové válce toho bylo napsáno mnoho. Romány počínaje, vědeckými pracemi a dokumenty zdaleka nekonče. Dá se říct, že se jedná o nejpodrobněji zpracovanou událost v lidských dějinách.

Hitlerova cesta k moci, vzestup a pád Třetí říše, stejně jako konečné vítězství spojenců bylo zpracováno na všechny možné způsoby. O dění ve Španělsku po skončení občanské války toho bylo napsáno podstatně méně. C. J. Sansom tento dluh aspoň částečně splácí. Do období krátce po španělské občanské válce zasadil příběh tří spolužáků z Velké Británie.

Španělsko se po skončené občanské válce zvedá z trosek, zatímco zbytek Evropy vstupuje do války. Zemi ovládá generál Franco, jehož by Hitler velmi rád viděl po svém boku při válečném tažení. Harry Brett je válečný vysloužilec. Poté co u Dunkerque utrpěl zranění, byl propuštěn do civilu.

C.J.Sansom

Přijme nabídku britské tajné služby, aby se stal informátorem a získával zprávy. Cílem jeho zájmu se má stát bývalý spolužák ze střední školy Sandy Forsyth. Poté, co byl Sandy vyhozen ze školy ztratil se Harrymu z dohledu. Nyní podniká v Madridu a metody, které používá, nejsou tak docela korektní.

Do trojice ještě patří Bernie Piper, zarytý zastánce myšlenky komunismu. Coby dobrovolník na začátku občanské války vstoupil do republikánské armády a po bitvě u řeky Jamry byl prohlášen za nezvěstného.

    „Stála u krbu se sklenicí a zapálenou cigaretou. Pamatoval si ji úplně jinak. Místo starých, vytahaných svetrů a rozcuchaných vlasů teď viděl drahé hedvábné šaty, jež zdůrazňovaly její jemnou pleť a pěknou postavu. Obličej vypadal hubenější, měla jej pečlivě nalíčený. Vysoké lícní kosti a jasně zelené oči vynikaly dlouhými, pečlivě nakadeřenými vlasy. Jen brýle zůstaly stejné. Přes všechny změny mu připadala napjatá a unavená. Ale když mu podávala ruku, přátelsky se usmála.“ 

Zima v Madridu je příběhem lidí, které neklidná třicátá, resp. čtyřicátá léta minulého století rozdělila, aby je o několik let později znovu svedla dohromady. Jenže zatímco při prvním shledání byli mladí, naivní a plni ideálů, při druhém je již mnohé jinak.

Naivita vzala za své, život se s nikým z nich zrovna nemazlil. Každý z nich v průběhu let provedl řadu rozhodnutí, jejich důsledky se projevují až nyní. Otázka zní: Jsou schopni jim čelit a nést následky? Zima v Madridu v neposlední řadě ukazuje sílu člověka, kterou je schopen vynaložit v touze po životě.

Ačkoliv je hlavní postavou knihy Harry, skutečným hrdinou je město Madrid. Sansom bez obalu vykresluje strasti všedních dní těch časů, chudobu a beznaděj, po skončení občanské války zaplavující ulice.

Město se dosud nevzpamatovalo z právě skončeného utrpení a vše nasvědčuje tomu, že se blíží další. Zoufalství a neveselé vyhlídky obyčejných lidí je v přímém kontrastu se starostmi vládnoucí třídy, kterou zajímá hlavně zisk a moc.

Sansom příběh postavil na skutečných historických událostech, byť si je pro potřeby knihy lehce upravil. Zima v Madridu není další knihou z mnoha, naopak na druhou světovou válku nabízí ne zcela všední pohled.

Související:

C. J. Sansom – Vladař

C. J. Sansom – Rozpuštění

C. J. Sansom – Temný oheň

 

 

Víkend na Zuydcoote

 

Víkend na Zuydcoote

Autor: Robert Merle Vydavatelství: Naše vojsko Rok vydání: 2009 Počet stran: 248

Patrně neexistuje jiná historická událost, které se dostalo ze strany spisovatelů takové pozornosti a která je dodnes tak čtenářský vděčná. Druhá světová válka stále přitahuje pozornost. S trochou nadsázky se dá říci, že byla podrobně popsána snad její každá minuta. Víkend na Zuydcoote se soustředí na události dvou dní největšího válečného konfliktu v lidských dějinách.

Julien Malliat je voják rozsypané francouzské armády, která táboří na břehu moře. Shodou
okolností nedaleko místa, odkud se evakuují britští vojáci. Na druhé straně mají postupující Wehrmacht, od kterého je dělí sotva pár kilometrů. Malliat opustí své přátele, aby se pokusil dostat na jednu z evakuačních lodí.

Robert Merle

Když se pokus nezdaří, vydává se do vnitrozemí. V opuštěném domě zabrání znásilnění dívky dvojicí jeho „spolubojovníků.“ Vzápětí se dívku snaží přesvědčit, aby dům opustila. Zůstat znamená jistou smrt. Pro oba.

    „Maillat vystřelil. Muž se svezl na kolena, položil ruce před sebe, otevřel ústa a nepřestával dělat hlavou „ne, ne“. Maillat stiskl spoušť znovu. Muž se převalil, zachytil se rukama pelesti postele, svezl se po ní a stáhl přitom pokrývku. Vypadalo to, jako by si chtěl na ni lehnout nosem dolů. Maillat už viděl jen jeho záda, krk a černé vlasy, které zametaly podlahu, ale malý vrahoun jako by nepřestával dělat „ne“. Nahnul se přes postel, a ruku opřenu o žíněnk, vyprázdnil zásobník.“ 

  

Merle se nezabývá dějinnými událostmi v širším kontextu ani nepitvá politické
souvislosti. Zaměřuje se na pouhý okamžik v životě člověka, kterého vyšší moc zavlekla do soukolí války.

Současně vykresluje lidské přátelství a jeho fungování v kulisách válečného mezičasu. Popisem úvah a myšlenkových pochodů hlavního hrdiny Merle nepřímo odkazuje k E. M. Remarqouvi a jeho románu Na západní frontě klid.

Víkend na Zuydcoote vypráví o pouhých několika desítkách hodin. Jejich dopad na běh dějin je prakticky nulový. Pro postavy knihy to jsou ovšem hodiny v jejich životech doslova nejdůležitější.

Související:

Robert Merle – Pro nás slunce nevychází

Robert Merle – Muži pod ochranou

Robert Merle – Ostrov