Noc trifidů

Autor: Simon Clark Vydavatelství: Polaris Rok vydání: 2003 Počet stran: 340

Neznám mnoho pokračování románů, o kterých by se dalo říct, že jsou povedené. Jak to tak chodí třeba v oblasti kinematografie, další díly jsou tvořeny hlavně pro zisk a teprve pak pro to ostatní. Svézt se na vlně úspěchu původního díla vypadá jako skvělý způsob, jak přijít k penězům a troše té slávy.

Noc trifidů má na první pohled všechny tyto atributy – kniha byla napsána více jak třicet let od vydání původního díla. Nemluvě o tom, že vzešla z pera jiného autora. A přesto si troufám říct, že Noc trifidů je dobrá kniha.

Děj se odehrává třicet let po skončení původního Dne trifidů. Vlivem podivných meteorologických úkazů většina obyvatel planety Země přišla o zrak. Aby toho nebylo málo, dojde k masovému rozmnožení smrtících rostlin – trifidů.

Nekonečné zástupy slepců jsou pro ně snadnou kořistí a za nějaký čas lidstvo balancuje na pokraji vyhynutí. Vypravěčem knihy je pilot David Mansen – syn hrdiny předchozího románu. Představuje svět obývaný hrstkou lidí žijících převážně v izolovaných osadách. Jeho domovem je odlehlý ostrov Wight.

    „Bez dlouhých okolků jsme byli taženi od břehu hlouběji do houští. Cítil jsem, jak mi nůž probodává kůži. Věděl jsem, že každý hloupý pohyb, který udělám, by mohl být pohybem posledním. Nějaká ruka mě chytila za bradu a zvedla mi obličej ke světlu z ulice, které pronikalo větvemi.“

Při průzkumném letu je nucen nouzově přistát na ostrově uprostřed moře. Tady je za nějaký čas objeven lodí a dopraven do New Yorku. V porovnání s klidnou domovskou osadou přijíždí do rušného a neustále tepajícího velkoměsta pod vládou mocného diktátora.